Pokládka krytin na lité podlahy
Zbytková vlhkost podlahy musí být pro parotěsné a dřevěné podlahové krytiny do 0,5%, v případě topného potěru do 0,3% a pro paropropustné krytiny do 1%. Měření se provádí CM přístrojem. Protože jde o lokálně destruktivní zkoušku, je nutné z důvodu zabránění poškození podlahového topení dopředu určit místa měření ještě před pokládkou samotné anhydritové podlahy.
Funkční ohřev topné lité podlahy se musí bezpodmínečně provést před pokládkou podlahové krytiny i v případě, že k vyschnutí došlo bez vysoušení pomocí podlahového topení za běžných podmínek. Funkční ohřev se zahájí se vstupní teplotou vody z kotle do podlahového topení 25°C, která se udržuje trvale po dobu 3 dnů. Poté se zvýší na maximální teplotu 55°C která se udržuje trvale bez nočního poklesu po dobu 4 dnů. Následně se každý den postupně snižuje teplota vstupní vody o 10°C. Funkční ohřev se provádí za účelem ověření správné funkce podlahového topení. V některých případech u nepříznivých tvarů ploch se může v litém potěru vyskytovat zvýšené pnutí, díky kterému hrozí možnost vytvoření praskliny. V průběhu prvního postupného ohřátí a zchladnutí podlahy, se případná prasklina projeví ještě před pokládkou podlahové krytiny.
Kvalita povrchu anhydritové podlahy by se měla vždy před pokládkou podlahových krytin zkontrolovat formou běžných zkoušek, jako například poklepem kladívka, zkouškou tvrdosti povrchu vrypem apod.
Přebroušení podlahy se provádí z důvodu odstranění nesoudržného anhydritového šlemu z povrchu potěru před pokládkou lepených podlahových krytin. Toto přebroušení lze vynechat jen v případě pokládky podlahových krytin, které nejsou k podlaze lepeny jako např. plovoucí podlahy.